Od svého dětství jsem měl široké spektrum zálib. Zajímal jsem se o přírodu, zejména o biologii a botaniku, což mělo spolu s rodinnými předpoklady vliv na výběr mého budoucího povolání. Zároveň jsem ale měl zájem o umění a vlohy k malování. Určitou dobu jsem koketoval s myšlenkou výtvarného studia, nakonec ale po vzoru otce zvítězila medicína a klinická mikrobiologie. Malování se periodicky připomínalo v různých obdobích mého života, ale nikdy se nestalo systematickým programem vzhledem k náročnosti mého povolání. Těsně před vypuknutím koronavirové epidemie jsem absolvoval kurs kresby a malování vedený Jiřím Grusem na trutnovské ZUŠ. Opět jsem se přesvědčil o blahodárném účinku malování na můj vnitřní život a zároveň mně dodal sebevědomí zájem okolí o mé výtvory. Poté začaly restrikce spojené s covidem, také už jsem byl částečně v důchodu a jako typický workoholik jsem hledal pracovní náplň. Tak jsem začal před pěti lety pravidelně malovat. Za tu dobu jsem namaloval přes 1200 obrazů. Maluji akrylem, zlomek tvorby tvoří kresby a studie k obrazům. Začínal jsem květinami a krajinkami, nakonec mě ale zlákala figurální malba (to po dalším kursu Jiřího Gruse) a zejména portrét. Asi proto, že mám rád obtížné výzvy. Většinou maluji podle vlastních fotografií, které fotím už se záměrem namalovat podle nich obraz. Fotím neustále a maluji několik obrazů týdně, dříve i denně. Po celou dobu mé malířské aktivity je mým laskavým online mentorem Jiří Grus, jehož zasvěcené názory a komentáře mi pomáhají posunovat mou tvorbu dál. Zajímavou zkušeností byla má první výstava obrazů v Galerii Hippo Ing. Groha v Trutnově. Zjistil jsem, že se mé obrazy líbí divákům a mnohé jsem prodal. Mé obrazy můžete dnes spatřit nejen v domácnostech mých fanoušků, ale jsou vystaveny např. na Žižkově boudě v Peci pod Sněžkou nebo v Horském hotýlku Kladenka v Javořím dole ve Velké Úpě. V současnosti chystám výstavu ve spolupráci se sdružením ESBU v evangelickém kostele v Janských Lázních. Protože nemám formální výtvarné vzdělání, jsem vlastně autodidakt, který čerpá poučení z vlastních chyb, z odborné literatury a nakonec z kurzů, které jsem začal vyhledávat ve chvílích tvůrčích krizí. Tak jsem na internetu objevil Ateliér kreslení a malování v Praze na Balbínce. Absolvoval jsem semestrální kurs figurální kresby a malby u Ildara Youssoupova. Seznámil jsem se zde také s lektory Adrianem T. Bellem a Blankou Křemenovou a nasával jsem jak houba jejich kritiku, podněty a názory. Zjišťuji vlastně, že umělecká komunita je příjemným osvěžením po asketickém životě v laboratoři a přináší mi konkrétní usměrnění a prohloubení mé vlastní tvorby. Malování pro mě znamená určitý duchovní přesah spolu s těžko popsatelnými zážitky flow v průběhu malování. V poslední době pro mě mnoho znamenala beseda o tom, jak vnímat umění s profesorem Kokoliou na evangelické faře v Trutnově. Velmi mě oslovil i jeho Slovník Grafiky 2.